Razovské tufity

Čedičové tufy a tufity se těžily po dobu asi 800 let. Horinina se zpracovávala na různé výrobky jako necky, žlaby, schody, mosty, veřeje, silniční a zahradní sloupy, mlýnské kameny, náhrobníky, podstavce, podezdívky atd. Sloužila jako stavební materiál při stavbě slezských kostelů a hradů. Razovské a karlovecké tufy a tufity jsou ve spojení s eruptivní činností sopky Velký Roudný 780 m.n.m. Karlovecké jsou 55 m nad hladinou řeky Moravice, razovské 46 m. Vznikly ze sopečného materiálu vyvrženého z této sopky, který se usadil spolu s kulmským materiálem na dně jezera nebo vodního toku. Hustota razovského kamene je 2,03 a střední pevnost v tlaku 180 kg v suchém stavu. Lámal se v kvádrech až 2 m3. Cena byla 24 K za m3, za 1 m2 desky se platilo 4-7 K. Užívalo se jej při stavbě všech okolních železničních tratí, zejména na moravskoslezské centrální. Razovské ložisko je v dnešní době z velké části vytěžené. (Slezské nerosty a jejich literatura - T.Kruta 1973)